Historie Janovic nad Úhlavou, okr. Klatovy
Malé město v podhůří Šumavy, ležící na řece Úhlava, asi 8 km jihozápadně od Klatov, ve směru na Nýrsko, které proslavil zejména spisovatel Miroslav Švandrlík svými Černými barony. První zmínka o Janovicích nad Úhlavou, německy Janowitz, pochází z roku 1290, kdy významný rod českých pánů Janov- ských z Janovic zde postavil tvrz obehnanou vodním příkopem a pobýval zde přes tři století. Od 14. století jsou Janovice nad Úhlavou městečkem.
Počátkem 16.století získal Janovice loupeživý rytíř Petr Suda z Řenče, který svými loupeživými nájezdy sužoval široké okolí. V roce 1520 tvrz oblehla, dobyla, vypálila a pobořila vojska měst Klatovy, Plzeň a Stříbro. Tvrz nebyla již nikdy postavena. Místo ní Janovští vybudovali hospodářský dvůr, nazývaný „Zámeček“. Rod Janovských z Janovic vymřel v 17.století.
Známou historickou památkou je hrad Klenová, který pochází z 2. poloviny 13. století. Z té doby se zachovala strážní věž. Dnešní podoba hradního paláce byla vytvořena v době Lucemburků. V roce 1553 získal Klenovou Jiří Harant z Polžic a Bezdružic. Jedinou dodnes zachovanou částí z té doby je budova tzv. purkrabství. Podle tradice se na Klenové narodily některé ze 16 dětí Jiřího Haranta, mezi nimi i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, významná osobnost raného baroka, spisovatel, cestovatel, válečník, diplomat a hudebník. Byl jedním z popravených českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621.
Zhruba od poloviny 17. století se datuje pustnutí a k roku 1737 se hrad připomíná jako trosky. Obnova zříceniny v duchu dobového romantismu byla započata v roce 1832, kdy panství zakoupil hrabě Eduard Stadion-Thannhausen. Jeho největším počinem byla výstavba zámku (1834-36) v prostoru jižního vnějšího opevnění nad bývalými sklepy a úprava a konzervace hradní zříceniny. Náročné stavební práce jej vyčerpaly, takže roce 1838 bylo panství prodáno Františku Václavu Veithovi, který dokončil zámecké interiéry. V soukromých rukou zámek zůstal do roku 1951, kdy byl hrad a zámek odevzdán do správy Národní kulturní komise. Jako poslední majitel je uvedena malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. Od roku 1963 byla na Klenové zřízena galerie výtvarného umění
Město je historicky spjato s armádou a zdejší kasárna byla jedny z největších a nejmodernějších v ČR. Postavili je, stejně jako část sídliště, Černí baroni, nebo-li „pétépáci“, tj. příslušníci pomocných technických praporů. Byli to synové bohatých rodičů a velkostatkářů, kterým sice tehdejší dělnická třída důvěřovala, ale ne zase tolik, aby jim byly do rukou svěřeny zbraně, ale pouze lopaty a krumpáče. Zajímavostí je, že literární předlohou pro majora Terazkyho ze zmíněných Černých baronů byl jeden důstojník z janovické posádky.
Dnes jsou Janovice nad Úhlavou poklidným městečkem s běžnou občanskou vybaveností (obchody, restaurace, mateřská a základní škola, zdravotní středisko), řešící obvyklé místní problémy, jako je úprava vzhledu městečka, průběžná údržba místních komunikací, plynofikace, napojení na vodovod, či dokončení kanalizačního systému, ale také kulturní a sportovní vyžití obyvatel. Původní, 45 hektarový pozemek kasáren, převzalo město a pronajalo developerské firmě, se kterou zde vybudovali obchodní zónu nazvanou „Rozvojová zóna Janovice nad Úhlavou“, kde působí 11 větších a 30 menších podnikatelských subjektů.
